Sestavil jsem tým, který sdílí mou vizi univerzity jako místa otevřeného dialogu, kvalitní výuky a vědecké odvahy. Věřím, že budoucnost naší školy závisí na lidech, kteří dokáží spojit profesionalitu s lidským přístupem, a proto jsem oslovil kolegy, jejichž zkušenosti a energie mohou přinést skutečné změny. Chceme vytvářet prostředí, kde se studenti cítí podporováni, akademici oceňováni a kde vznikají projekty, které mají dopad i mimo univerzitní kampus. Na této stránce vám představuji svůj tým – lidi, se kterými jsem připraven vést naši univerzitu do nové etapy rozvoje.
Ludmila Brunerová
prorektorka pro přijímací řízení a zápis studentů
Ludmila Brunerová (1978) je lékařka a vysokoškolská pedagožka. Po absolvování 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2002 nastoupila na II. interní kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde zároveň působila jako asistentka na Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK. V roce 2013 obhájila doktorskou práci, habilitovala v roce 2020 (téma: Osteoporóza u pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin).
Odborně se zaměřuje na endokrinologii, osteologii, diabetologii a vnitřní lékařství. Výzkumně se se svými doktorandy věnuje zejména problematice sekundární osteoporózy a mentálním aspektům metabolických a endokrinních chorob. Je autorkou či spoluautorkou více než 70 odborných článků a 4 monografií. Dvě z nich získaly ocenění České diabetologické společnosti za nejlepší monografii a jedna cenu České endokrinologické společnosti za nejlepší monografii.
V současné době působí jako vedoucí Divize diabetologie a endokrinologie Interní kliniky FNKV a 3. LF UK, vedoucí Diabetologického centra FNKV a Osteologického centra FNKV, na jehož vzniku se významně podílela. Je také spoluzakladatelkou Obezitologického centra FNKV a Centra pro léčbu endokrinní orbitopatie. Aktivně se podílí na pregraduální i postgraduální výuce na 3. LF UK, je zástupkyní vedoucího Katedry interních oborů a garantkou specializačního vzdělávání lékařů na 3. LF UK pro obor Vnitřní lékařství.
Ludmila Brunerová je členka Výboru Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu pod záštitou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), od roku 2020 působí jako šéfredaktorka odborného časopisu Světová medicína stručně a od roku 2025 je členkou redakční rady odborného časopisu Clinical Osteology.
Ve volném čase se věnuje rodině, sportu, kultuře a cestování, ideálně v jejich kombinaci.
Karel Kouba
prorektor pro pro akreditace a kvalitu vzdělávání
Karel Kouba (1981) je politolog a docent Střediska ibero-amerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se politickými institucemi, volební chováním a problémy současné demokracie. Většina jeho výzkumu se zaměřuje na latinskoamerické země, ale ve své vědecké práci analyzuje i českou politiku. Zaměřuje se na příčiny zavedení a na praktické dopady volebních pravidel, jako jsou volební povinnost, zákazy znovuzvolení politiků či poměrné volební systémy. Věnuje se jak otázkám determinant volební účasti, tak méně obvyklým projevům chování voličů, jako je udělování neplatných hlasů či bojkot voleb. Dlouhodobě analyzuje dramatický politický vývoj v Nikaragui v souvislosti s nástupem tamní represivní diktatury.
Vystudoval politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Miami University (USA). Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého ukončil doktorské studium (2011) a v oboru politologie se tam rovněž habilitoval (2020). Aktivně se podílí na rozvoji české politologie – je členem předsednictva České politologické společnosti, odborného panelu RVVI pro společenské vědy (obor politologie) a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu pro obor politické vědy. Do roku 2025 zastával funkci předsedy hodnoticího panelu Grantové agentury České republiky pro právní vědy a politologii.
Byl hlavním řešitelem projektů GAČR. Nyní je hlavním řešitelem projektu ERA-AREAS v rámci výzvy ERA Chair (Horizon Europe) zaměřeném na rozvoj areálových studií na FF UK. Je autorem či spoluautorem více než 30 článků indexovaných na Web of Science (H-Index 9). Zúčastnil se mnoha výzkumných a výukových pobytů na zahraničních univerzitách, naposledy jako Fernand Braudel Fellow v Evropském univerzitním institutu ve Florencii (2024).
Má velké zkušenosti s řízením akademických institucí, nejprve jako proděkan pro zahraniční styky na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a následně jako prorektor na této univerzitě. Byl rovněž místopředsedou Akademického senátu Univerzity Hradec Králové. V současné době působí jako proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro projektové řízení a grantovou činnost.
Ve volném čase běhá v přírodě a když zrovna neběhá, čte si, rád cestuje a poznává cizí kultury a společnosti.
Petra Lišková
prorektorka pro vědeckou a tvůrčí činnost
Petra Lišková (1974) působí v základním i aplikovaném výzkumu v oblasti geneticky podmíněných onemocnění oka. Tento obor v ČR založila a systematicky ho rozvíjí publikační činností a výchovou mladých vědců a lékařů.
Absolvovala 3. LF UK a v roce 2000 nastoupila na Oční kliniku 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Disertační práci v oboru molekulární biologie obhájila na Univerzitě Karlově v roce 2008. V letech 2004–2005 absolvovala postgraduální studium M.D. in Clinical Research na University College London, práci v tomto programu obhájila v roce 2009. Profesorkou Univerzity Karlovy v oboru oftalmologie se stala v roce 2021.
Na 1. LF UK vede Petra Lišková laboratorní skupinu zabývající se zabývající se molekulárně genetickými mechanismy onemocnění oka a zároveň pracuje jako lékařka v Centru klinické oční genetiky Oční kliniky 1. LF UK a VFN. Od roku 2017 je zástupcem VFN v Evropské referenční síti pro vzácná onemocnění oka, kde předsedá jedné ze čtyř základních pracovních skupin. Figuruje také na čestné pozici Honorary Senior Research Fellow na University College London. V roce 2024 byla zvolena do programovém výboru celosvětově největší konference zabývající se výzkumem oka (Association for Research in Vision and Ophthalmology). Systematická práce Petry Liškové byla oceněna European Vision Institutem, který ji ve svém posledním uveřejněném žebříčku zařadil na „Top List of Excellent Women in European Vision Research and Ophthalmology“. Z mnoha různých ocenění lze považovat za nejvýznamnější Cenu předsednictva ČSL JEP 2019 za nejlepší vědeckou publikaci. Prof. Lišková je autorkou 120 impaktovaných publikací a 14 kapitol v knihách/učebnicích, dle Web of Science mají její práce více než 2 200 citací (H-index 28).
Prof. Lišková má kromě vědecké excelence i významné manažerské zkušenosti, např. od roku 2020 je ve funkci proděkanky pro grantovou politiku 1. LF UK. Je také členkou oborové rady Preventivní medicína a epidemiologie.
Ve volném čase ráda sportuje a cestuje.
Martin Nečaský
prorektor pro IT a digitalizaci
Martin Nečaský (1982) je informatik a působí jako docent na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jeho profesní dráha propojuje vědu, výuku a veřejnou službu, přičemž se dlouhodobě zaměřuje na to, aby data byla smysluplná, interoperabilní a přinášela užitek napříč různými oblastmi.
Jeho výzkum se zabývá jednou z trvale přítomných výzev digitálního světa: jak zajistit, aby data neztrácela svůj význam při sdílení mezi systémy, organizacemi a státy. Kombinuje sémantické technologie, ontologie a v poslední době také AI (velké jazykové modely) ke zlepšování sémantické interoperability v komplexních digitálních ekosystémech. Je uznáván jak za výsledky v základním i aplikovaném výzkumu, tak za modernizaci výuky softwarového a datového inženýrství a za utváření národní politiky v oblasti otevřených dat a správy dat. Je autorem či spoluautorem více než 100 recenzovaných publikací, které byly citovány více než 1 700krát s H-indexem 23 (dle Google Scholar). Publikuje v předních časopisech a na konferencích v oblasti datového a softwarového inženýrství.
Jeho kurzy připravují studenty na návrh škálovatelných softwarových architektur, integraci složitých datových sad a efektivní práci v reálných softwarových projektech. Mezi jeho hlavní kurzy patří Úvod do softwarového inženýrství, Úvod do datového inženýrství a Architektury softwarových systémů. V roce 2025 pod jeho vedením vznikl kurz Od kódu k firmě, jedinečný interdisciplinární předmět, který studující vede od technického nápadu až k životaschopnému startupu a propojuje podnikatelské myšlení s inženýrskou disciplínou. Podílí se na spolupráci s firemními partnery na MFF UK jako předseda pracovní skupiny pro spolupráci s firmami. V této roli inicioval program průmyslových doktorských studií. Spolupracuje na mezinárodní výuce s University of Passau v Německu. Je garantem magisterského studijního programu Softwarové a datové inženýrství.
Na Univerzitě Karlově se posledních několik let spolupodílí na akademickém řízení a strategickém plánování. Působil v celouniverzitních komisích, poskytoval strategické podněty v oblasti digitální transformace a správy dat v rámci své role poradce prorektora pro IS/IT v letech 2022–2024. V roce 2024 absolvoval půlroční výzkumný pobyt na University of South Australia. Působil také jako člen hodnotící komise ERC Consolidator Grant Panel (PE6).
V roce 2011 představil koncept otevřených dat ve veřejné správě v České republice. Vypracoval první národní metodiku pro publikaci otevřených dat, položil základy Národní otevřené datové infrastruktury a inicioval její legislativní zakotvení – reformu, která byla oceněna jako Zákon roku 2016. V letech 2015–2022 organizoval hlavní datovou konferenci veřejné správy, v posledních letech se účastní jako keynote speaker. V současnosti se ve své veřejné činnosti zaměřuje na systematickou správu dat ve veřejném sektoru, aby byla data popsaná, důvěryhodná a znovupoužitelná napříč institucemi.
Ve volném čase se věnuje rodině, chodí po horách a má rád běh.
Michal Nedělka
prorektor pro celoživotní vzdělávání
Michal Nedělka (1964) je hudební pedagog a vysokoškolský učitel. Vystudoval hru na klavír a cembalo na konzervatoři a ruský jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Po vysokoškolských studiích vyučoval na základní umělecké škole a gymnáziu. Poté se začal zabývat pedagogickou a vědeckou prací na PedF UK. Absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie a pedagogika, posléze se v tomto oboru habilitoval a stal se následně i profesorem.
V centru jeho odborného zájmu je pedagogická práce s hudebním dílem ve škole i ve vzdělávání dospělých. Vedle toho považuje za rozhodující téma současného pedagogického vzdělávání přípravu učitele s ohledem na potřeby současné školy na úrovni obecně pedagogické a v rovině oborových didaktik. Tato problematika se promítá do jeho vědecké činnosti (v současnosti zejména do řešení projektu aplikovaného výzkumu), do výuky v navazujícím magisterském studiu Učitelství hudební výchovy a do vedení doktorandů ve studijním programu Hudební teorie a pedagogika.
Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy působí dlouhodobě v akademických i vedoucích funkcích. V minulosti vedl katedru hudební výchovy, působil jako proděkan pro studijní záležitosti, lidské zdroje, vnější vztahy a celoživotní vzdělávání či pro vědu a výzkum. Po dvě volební období (2016–2020 a 2020–2024) zastával funkci děkana fakulty.
Intenzivně se věnuje celoživotnímu vzdělávání, a to již více než deset let. Je garantem mimořádně populárního programu Hudební místopis České republiky, který se stal významnou součástí vzdělávací nabídky fakulty.
Ve volném čase pěstuje kaktusy, sukulenty a věnuje se pěší turistice.
Tomáš Šimůnek
prorektor pro doktorské studium
Tomáš Šimůnek (1976) je farmaceut a vysokoškolský pedagog působící na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové (FaF UK). Fakultu absolvoval v roce 1999 (Mgr.) a poté zde obhájil doktorát (2003). Následně strávil postdoktorandský rok na Vrije Universiteit v Amsterdamu. Od roku 2004 působí na Katedře biochemických věd FaF UK, od roku 2017 jako profesor. Školí doktorandy (šest již úspěšně dovedl k obhajobě) a vyučuje molekulární biologii a genetiku, zároveň vede bakalářské a diplomové práce.
Na fakultě zastával řadu akademických funkcí: byl proděkanem pro vědeckou činnost (2010–2014), děkanem (2014–2022) a od roku 2022 působí jako proděkan pro vnitřní záležitosti, projektovou činnost a strategický rozvoj a je zástupcem děkana. Od téhož roku je také koordinátorem univerzitního programu Cooperatio „Farmaceutické vědy“. Během své činnosti v roli proděkana pro vědeckou činnost měl na starosti mimo jiné doktorské studium, ve kterém má FaF UK jednu z nejvyšších úspěšností ze všech fakult UK, stejně jako nejvyšší podíl studentů v cizojazyčných DSP či vysoký podíl Ph.D. studentů, kteří během studia absolvovali dlouhodobou zahraniční stáž.
Jeho výzkum se soustředí na molekulární a buněčnou toxikologii, především na kardiotoxické účinky protinádorových léčiv a roli topoizomerasy II. Zároveň se věnuje hodnocení nových kardioprotektivních i protinádorových látek. Je autorem více než 100 publikací v mezinárodních časopisech a dvou patentů; jeho práce mají dle Web of Science přes 3100 citací (H-index 32). Popularizaci vědy se věnuje prostřednictvím přednášek pro středoškoláky (Juniorská Univerzita Karlova) i seniory (U3V).
Vedl či vede řadu grantových projektů, včetně čtyř GAČR a projektu Univerzitního výzkumného centra UK. Je členem odborných společností, komisí a redakčních rad mezinárodních časopisů (např. Biochimica et Biophysica Acta – General Subjects). Aktivně působí ve vědeckých radách a odborných společnostech doma i v zahraničí. Za svou práci získal řadu ocenění, včetně Zlaté pamětní medaile UK (2022). Už jako doktorand obdržel 1. místo v soutěži Francouzského velvyslanectví a Sanofi-Aventis (2005).
Ve volném čase se věnuje rodině, cestování, potápění a podvodní fotografii.
Kamila Veverková
prorektorka pro studijní záležitosti
Kamila Veverková (1971) je teoložka a vysokoškolská pedagožka. Vystudovala husitskou teologii a psychosociální studia, absolvovala doktorské studium husitské teologie a habilitovala se v oboru teologie. Svou akademickou dráhu spojila s Husitskou teologickou fakultou. Byla osm let děkankou Husitské teologické fakulty (2015–2023), předtím proděkankou pro vědu a výzkum, nyní zastává na této fakultě funkci proděkanky pro studijní záležitosti a koncepci studia. Kamila Veverková garantuje bakalářský a navazující studijní program, vede katedru historické teologie a církevních dějin, a zaměřuje se na rozvoj vysokoškolského vzdělávání, kvalitu výuky a hledání cest, jak propojit akademické prostředí s potřebami současné společnosti.
Ve své vědecké práci zkoumá české pozdní osvícenství a reformní myšlení v širokém rámci historické teologie. Publikovala řadu odborných studií, monografie, spolupracuje s českými i zahraničními institucemi a je členkou mezinárodních vědeckých společností. Přednáší nejen pro širokou veřejnost, ale sama se celoživotně vzdělává, především v oblasti společenských věd. Věří, že skutečná autorita pedagoga stojí na ochotě stále se učit a otevírat novým otázkám. K psychosociálním studiím se vztahuje i její zájem o sociální práci a smysl pro angažovanou teologii. Teologii vnímá nejen jako akademickou disciplínu, ale také jako cestu, která se dotýká konkrétních lidí, jejich životních situací a společenských otázek. Spojování akademické a manažerské roviny je pro ni způsob práce, který jí je vlastní, avšak v centru jejího zájmu vždy zůstávají lidé – studenti, kteří hledají své profesní i osobní směřování, pedagogové, kteří usilují o kvalitní a inspirativní výuku, i správní pracovníci, bez jejichž podpory by akademický život nemohl fungovat.
Ve volném čase ráda cestuje, často i do vzdálených a náročných oblastí, a s nadšením poznává jiné kultury. Horské túry vnímá jako prostor k odpočinku i k přemýšlení o širších souvislostech lidského života. Inspiraci také nachází v umění, kaligrafii a asijském myšlení.
Martin Vlach
prorektor pro třetí roli Univerzity
Martin Vlach (1980) je fyzik, popularizátor vědy a historie, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty v oboru učitelství matematiky a fyziky pro střední školy.
Odborně se zaměřuje na fyziku pevných látek, konkrétně na fázové přechody ve slitinách na bázi hořčíku a hliníku a na elektrické, mechanické a tepelné vlastnosti kovů. Je (spolu)autorem několika desítek publikací, 1 patentu a 4 licencí. Jeho práce byla citována více než 1 250krát (Google Scholar) a H-index dosahuje 17 na WoS (19 na Google Scholar).
Působil jako učitel na Gymnáziu Na Vítězné pláni a v letech 2012–2022 jako proděkan MFF UK pro PRopagaci, kde spoluzaložil firemní partnerský program fakulty, do nějž je dnes zapojeno více než 50 firem spolupracujících s fakultou na odborné, PR i HR úrovni. V letech 2022–2025 zastával funkci prorektora Univerzity Karlovy pro vnější vztahy. Na fakultě se dlouhodobě věnuje také výuce a popularizaci fyziky.
Je spoluautorem několika populárně-vědeckých knih a podílel se na vzdělávacích televizních pořadech. Stojí také za záchranou hrobového místa rektora Univerzity Karlovy, matematika a národního buditele Stanislava Vydry na pražských Olšanech, projektem Didaktikon v Kampusu Hybernská, zaměřeným na vzdělávání učitelů a studujících v oborových didaktikách a propagaci činností Univerzity Karlovy pro širokou veřejnost. Je také zakladatelem či členem řady iniciativ a odborných struktur: spoluzaložil Cenu Albertus pro učitele fyziky a informatiky, byl dlouholetým členem odborné komise soutěže České hlavičky pro středoškolské studující, je předsedou správní rady projektu Česká hlava, členem Kontrolní komise Technologické agentury ČR a podílel se na činnosti nadačních fondů Elixír do škol na podporu rozvoje přírodovědného a technického vzdělávání a Bernarda Bolzana pro posílení vědy a výuky v matematice, fyzice a informatice.
K jeho významným zásluhám patří vedení projektu záchrany rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze, oceněného národní cenou Patrimonium pro futuro (2017) a evropskou cenou Europa Nostra (2018). Za svou práci obdržel také Cenu Miloslava Petruska za prezentaci UK (2017), odbornou Cenu Wernera Koestera (2018), Cenu děkana MFF UK (2019) a stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy (2021).
Ve volném čase se věnuje svým dvěma malým holčičkám, hraje na saxofon a bicí, rád hraje squash a sbírá obaly od hořčic.
Michal Vrablík
prorektor pro zahraniční záležitosti
Michal Vrablík (1973) je profesor vnitřního lékařství, zástupce přednosty 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a proděkan pro mezinárodní studium v anglickém jazyce na 1. lékařské fakultě UK.
Odborně se zaměřuje na preventivní kardiologii, klinickou lipidologii a genetiku poruch metabolismu lipoproteinů. Je vedoucím národního centra screeningového programu FH MedPed. Též je autorem či spoluautorem více než 400 prací v recenzovaných vědeckých časopisech, působí v redakčních radách a jako recenzent několika národních i mezinárodních odborných periodik.
Působí v řadě odborných společností: je předsedou České společnosti pro aterosklerózu, členem výboru České internistické společnosti, místopředsedou České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti a od roku 2025 také členem rady České lékařské akademie. Mezinárodně se angažuje jako člen výboru European Atherosclerosis Society pro vzdělávání, člen výboru International Lipid Expert Panel a předseda IAS Regional Federation for Europe při International Atherosclerosis Society.
Za svou odbornou práci získal významná mezinárodní uznání: v roce 2023 byl přijat do European Federation of Internal Medicine (fellowship), v roce 2024 obdržel fellowship European Society of Cardiology.
Když nepracuje, moc rád se setkává s přáteli, jezdí na kole, jde na koncert klasické i populární hudby nebo jede s rodinou na hory.